Pár slov na vysvětlenou.

Jak se stalo, že jsem začal s malováním.
Svoje první olejové barvy jsem si koupil o prázdninách mezi prvákem a druhákem střední školy za peníze z brigády. Už je to hodně dlouho, dobrých 34 roků. O technikách olejomalby
 jsem nevěděl nic, o teorii barev a jejich míchání téměř nic. Ale věděl jsem, že chci malovat
krajinu a tak jsem to začal zkoušet. Byly to skutečně jen pokusy na kterých jsem se učil, a také
podle toho dopadaly. Sám jsem si určoval co je dobré a co dělám špatně a opravdu důsledně jsem si hlídal, abych to špatné již příště neopakoval. Zpočátku jsem se mnoho věcí
naučil dělat špatně a uvědomil si to, až když  už náprava byla zdlouhavá a náročná na soustředění. Každý, kdo maluje, si vytvoří vlastní techniku a rukopis, ale stejně ho zajíma
 a rád se podívá, jak to dělají nebo dělali druzí. Návštívil jsem mnoho výstav a snažil se
odkoukat co nejvíce. Díky výstavám a jejich katalogům jsem poznal, že tištěná reprodukce
obrazu je téměř vždy trochu odlišná od originálu v barevnosti i vzdušné perspektivě obrazu.
Věřím tomu, že malíř při tvorbě do obrazu vkládá určitou emoční informaci, kterou ten obraz
je schopen vyzařovat a předávat vnímavému pozorovateli. Ten potom má pocit, že nejenom něco vidí, ale i slyší a cítí. Způsobů, jak ošálit zrak, je mnoho, třeba pomocí vzdušné perspektivy, volby barev, světla a stínu. Tím se nechá opticky zvětšovat nebo zmenšovat, oddalovat nebo přibližovat objekty a podobně. Ale aby byl z obrazu cítit letní polední žár, nebo mrazivé zimní ráno, kouř z komínů lokomotiv nebo impregnace z pražců, nebo slyšet
syčení páry a pískání lokomotiv, k tomu jenom štětec nestačí. Je také zajímavé pozorovat
obraz při měnící se intenzitě osvětlení. Tu se nám něco schová jakoby do stínu nebo naopak něco vystoupí do popředí a rozzáří se. Postupem času jsem vyzkoušel  několik technik malby a v současné době používám jejich kombinace. Při výběru témat k namalování mi pomáhá tak trochu cit a snaha, aby obraz zachycoval v první řadě
lokomotivu nebo vlak, k tomu něco ze železniční architektury nebo zabezpečovací techniky
 a nakonec i kousek krajiny. Maluju výhradně podle fotek, a to buď mých, nebo někoho z mých známých nebo i neznámých. Staré černobílé není potřeba nijak upravovat, ale u těch
z dnešní doby je vždy na zvážení,  jestli tam nechat moderní vozy, nebo to časově posunout
 do jiného období. Nejraději maluju páry, ty ostatní trakce pouze okrajově. Ale v zásadě
je neodmítám. Několik mých obrazů s nimi již existuje.
Postupně budu tuto galerii rozšiřovat o nově domalované obrazy.
Zdraví Vás Jiří Šeps.

V rubrice HOSTÉ představuji i díla dalších autorů, kterým stála anebo i plnou rychlostí jela
modelem parní lokomotiva.
Tato rubrika je otevřena i pro další malíře, kteří by měli zájem svá díla s železniční
tématikou zde představit.


25.11.2018 Stále častěji odpovídám mailem na dotazy, jestli je možné si ode mne koupit obraz.
Možné to je, ale mnoho z nich již má svého nového majitele. Proto u obrazů, které již nejsou v mém
vlastnictví, uvedu u náhledového obrázku PRODÁNO.